Je mnoho ukazatelů prokazatelných kvalit hry. Nespočetná komunita příznivců, hrající hru ve více hráčích denně. Seznamy ocenění, které hra v průběhu let nasbírala. Ohlášení vývoje pokračování ve světle tržeb z prvního týdne prodeje. A takto by se dalo ještě pokračovat. Nepopiratelným důkazem kvalit hry Ico je, že i dnes, pět let od svého vydání, stále patří mezi nejkvalitnější tituly na PlayStation 2 a jeho pořízení by měl zvážit každý vlastník této konzole. Jedná se totiž o ten vzácný případ „hry pro každého“. Zážitek z Ica se těžko popisuje, hra má neskutečně poutavou a poetickou atmosféru, která zkrátka hráče chytne a nepustí. Příběh začíná samotným Icem – chlapcem, který se narodil s rohy. Jak už je v jeho vesnici při takovéto události zvykem (očividně jde o méně vzácný jev, než se dá očekávat), je spoután a odvezen na hrad na ostrově, jehož jedinou spojnicí s pevninou je buď loď nebo most, většinou zatažený. Na hradě je Ico uvržen do kamenného sarkofágu, odkud se mu ale souhrou náhod podaří dostat. Při prvotním prozkoumávání hradu narazí na tajemné stíny, které se zdají být živými a hrad evidentně obývají. Ico upadá do bezvědomí a když se ráno probere, nezlomen se vydává hrad prozkoumávat znovu. Narazí na klec, v níž se nachází křehká, poloprůsvitná éterická dívka, mluvící neznámým jazykem. Ico se ji rozhodne osvobodit, ale stíny o dívku jeví enormní zájem a nehodlají ji nechat odejít, ať už jim Ico bude stát v cestě či ne. A tak se nesourodá dvojice vydává na strastiplnou cestu, na jejímž konci snad hrad opustí... Ja... (Zobrazit celý text)