• Komentáře
• Videa
• Požadavky

jin.jim - 4.2.2019  (Hodnocení: 85 %)
První Outlast se objevil jako blesk z čistého nebe a stal se jedním z prvních, které pomohly utvářet žánr hororů z první osoby, v němž nemáte na svou obranu nic než útěk. Jak dopadl díl druhý?

Na prvním dílu bylo po všech stránkách poznat, že se jedná spíše o takový experiment než zcela plnohodnotnou hru, což už pro druhý díl neplatí, a první, na čem tuto změnu postřehnete, je jednoznačně grafika. Pryč jsou rozkostičkované a často rozmazané modely postav i prostředí, mnohem snáze zpracovatelné prostředí blázince, nyní přichází na řadu prostředí venkovní, školní, důlní a mnohé další, které se mění, jak postupujete hrou. A musím říct, že je zpracováno velice pěkně, některá místa jsou zapamatovatelná, snad i díky scénám, jež je provázejí, a design úrovní je navrhnut ve většině případů skvěle. Dokonce i části, kde prostě jdete "za nosem" a v jiných hrách by otravovaly, zde jsou vydařené opět díky podmanivému ozvučení a ději, jemuž jsou tyto části pozadím.
Grafika jako taková se dočkala velikého vylepšení a vývojáři se nebáli s její pomocí sáhnout po dalších brutálních efektech, např. lidech stažených z kůže, upálených apod.

K ozvučení jsem se již trochu vyjádřil, sice mi v hlavě nezůstalá žádná "písnička" nebo zvuk, ale vím, že během hraní jsem si často říkal: "Zatraceně, ta hudba je snad ještě děsivější než tohle prostředí." a také tak tomu v některých "mírnějších" pasážích bylo.

Co se týče hratelnosti, ta svůj model oproti prvnímu Outlastu vylepšuje, aby fungoval plynuleji, ale nemění, hrajete stylem "skryj se, uteč, nebo zemřeš. A tento styl podporuje celá řada nových a povedených záporáků, u kterých je snad jediná škoda, že se jim nedostalo většího prokreslení. Ano, budete se bát, až po Vás půjde ta bláznivá ženská s "upraveným krumpáčem", budete utíkat, protože nechcete sledovat, jak Vám ho zabodne do rozkroku, nebo Vás na něj napíchne, ale nějakého hlubšího propracování se bohužel nedočkáte. Ještě více nevyužitý potenciál mají zbylí záporáci v čele s místním uznávaným obtloustlým chlápkem, který je vyobrazen snad v každé domácnosti, nebo žena, jež Vás neustále nahání se svými "poskoky". Naopak chválím retrospektivně provedenou příběhovou linii odehrávající se ve škole, která má jak hutnou atmosféru, tak vydařenějšího záporáka, s nímž si není radno zahrávat, a o němž se vše dozvíte až na úplném konci.

Právě příběhová stránka u Outlastu 2 pokulhává nejvíce, hra rozehrává několik zajímavých příběhů (nezmínil jsem všechny) s uvěřitelnými postavami jak těch "dobrých", tak těch šílených. Jediný háček na tom je, že to neumí zas tak dobře podat a ve výsledku vše trochu vyšumí do ztracena, protože si vývojáři ty nejlepší zvraty nechali až na konec a nevěnovali jim tak dostatečnou pozornost. Nicméně i když konec mohl být lepší, je rozhodně lépe zpracovaný než v prvním díle, kde jsem si jen říkal "WTF, co to má znamenat, a kde se to tam vzalo?" Tady to k onomu závěru směřuje takřka celou dobu.
Příběhové pozadí dokreslují i různě se povalující papíry s poznámkami a textem. A také si můžete pomocí své kamery nahrávat některé události, abyste si je později přehráli i s Blakeovým komentářem.

Po technické stránce nemám hře co vytknout, celou dobu běžela plynule bez jediného škobrtnutí, bugu či glitche. Umělá inteligence se zde těžko hodnotí, ale v rámci série je zcela dostačující.

SHRNUTÍ:
Outlast 2 je poctivé pokračování prvního Outlastu, který vylepšuje snad po všech stránkách. Počínaje grafikou, pokračuje ozvučením, umělou inteligencí, herní dobou dosahující zhruba k 7-8 hodinám, a i samotnými postavami a příběhem. Na druhé straně příběh začne ke konci hry pokulhávat a zjistíte, že vývojáři, kteří rozjeli několik příběhových linek najednou, je nedokáží uspokojivě ukončit, a tak může samotný konec působit jako useknutý. Nicméně to je jen maličkost u této jinak výborně zpracované hry.

• Video hry Outlast 2

Outlast II Teaser

Další videa hry Outlast 2