• Komentáře
• Galerie
• Videa
• Požadavky

_DAVE_ - 5.9.2022  (Hodnocení: 70 %)
Nedokázal jsem té hře přijít na chuť. Hlavně příběh a postavy se snaží být tak hrozně "kulervoucí", hodně věcí je tak moc klišovitých a k tomu postavy s nimiž se prostě neztotožníte. Toporné "herecké" výkony v cut scénách.
Ve výsledku je vám pak +/- jedno co s nimi bude, kdo přežije a kdo ne.
Zpracování grafiky velmi velmi dobré, ale zase takový "gunplay", který byl třeba famózní u Wolfa New Colossus - tady prostě pocit ze střelby na zadek neposadí.

jin.jim - 16.3.2019  (Hodnocení: 70 %)
RECENZE OBSAHUJE MÍRNÉ SPOILERY!

Metro Exodus je dlouho očekávaný nástupce fantastického Metro: Last Light. Vývojáři si dali na čas a připravili pro nás hru docela jiného ražení, hru, u které si kladli větší ambice, jež si tato hra zasloužila. Jak to dopadlo?

Když se vám spustí úvodní sekvence, pravděpodobně nad ní ustrnete, řeknete si: "To vypadá fakt hustě. Ta grafika, ta atmosféra, ten střih. Prostě všechno." Najednou intro skončí a vy se objevíte v roli starého známého Arťoma a vydáváte se na průzkum tunelů a kanceláří metra.
První, čeho si všimnete, tak je rozhodně značně vylepšená grafika, jak prostředí, tak postav. Ale na druhé straně je zde silná zastaralost v některých mechanismech. Nejvíce mi to vadilo u postav, které se spolu bavily a jejich gesta absolutně neodpovídala tomu, co říkají. Nebo se jiná postava hlasitě smála, ale ústa měla zavřená. A o pohybech jednotlivých postav snad raději nemluvě. Později na Auroře, vlaku, který Vás veze skrze různé lokace, si všimnete hodně špatných animací o to více. Ať už je to vaše hra na kytaru, chození postav přes chodiště, nedotažení pohybů, když postavy pro něco sahají, nebo jenom jejich gestikulace, natož pak mimika, která neexistuje vůbec. Příkladem uvedu situaci, kdy se dva vaši kolegové baví o plánu, kudy vyrazit. Jeden z nich drží v ruce mapu a říká "tady" a aniž by ukázal, co myslí. A druhý odpovídá "A co tady?" Opět bez jediné gestikulace. Pak si začnete říkat, jak že se to vlastně tedy domlouvají? U hry, která sází na epické podání a na charaktery pár vyvolených postav je to značný nedostatek zamezující se s postavami nějak více sblížit.
Bohužel ani okolní prostředí nemohu úplně pochválit, nemyslím tím ani tak válkou zničené lokace, jimiž se pohybujete, ty jsou většinou zpracovány pěkně, ale odkazuji na pohybující se kulisu okolo vlaku, která působí jak z x let staré hry.
Jak už asi tušíte, ve hře se dočkáte i jiných lokací než jen metra a města Moskvy. Tento nápad zněl zajímavě, ale do jisté míry byl zazděn zbytečnou otevřeností některých lokací, po nichž se můžete volně pohybovat. To škodí příběhu a zbržďuje jej to, což zrovna u Metra, pro nějž je příběh zásadním prvkem, není úplně ideální volba. Za mě jsou v tomto případě rozhodně lepší koridory s jistou mírou otevřenosti, jako tomu bylo v předchozích dílech.
Ale netvdím, že by i otevřené lokace nebyly zpracovány pěkně, ta myšlenka je dobrá, i provedení je docela fajn, ale prostě se mi to do této hry nehodí a jsem rád, že od toho vývojáři v poslední kapitole, kdy se navracíte do metra, upustili.

Co musím pochválit, je ozvučení, doteď mi hraje v hlavě znělka ze závěru hry, kdy se musíte dostat zpět do Auroru s Millerem. Takto chytlavou znělku už jsem nějakou dobu ve hrách neslyšel a naprosto fantasticky podkreslila už tak hutnou atmosféru a boj o každou vteřinu. A po jejím konci bylo dokonalé završení krásně znějící smyčcovou instrumentálkou.
Ozvučení zbraní je také dobré, ale domnívám se, že by v pustých městech a tunelech zněly přeci jen jinak.
Dabing je na dobré úrovni, jak ten anglický, tak ruský, bohužel se však vývojáři rozhodli hlavní postavu nenadabovat a tak jen mlčky poslouchát monology, případně dialogy ostatních. Z počátku to možná zní vtipně, když se vás ve vysílačce ptají, jestli jste v pohodě a vy mlčíte, tak si odpovědí sami a začnou vám tam něco vykládat. Ale když se tato situace opakuje několikrát, např. při vyznání lásky od Anny, a vy jen mlčíte, tak si říkáte: Jako vážně? "A to je s takovým troubou, který furt někam utíká a nepromluví s ní ani slovo?" Korunu tomu nasadily závěrečné dialogy postav u Arťoma, když Tokarev řekl: "On se usmívá, asi chce něco říct:" A Kaťa mu odpověděla: "To jen mluví z horečky." O to divnější to je, když texty na načítací obrazovce nadabovány jsou a stejně tak závěrečné ukázky.

Příběh mohl být zdaleka nejsilnější, ale jak jsem již zmínil výše, místo zaměření se na otevřené lokace by bylo lepší se zaměřit na lokace, které by plynule posouvaly příběh. Místo toho běháte po lokacích, splníte pár úkolů, poslechnete si řádku dialogů, v nichž nijak nehovoříte a tradá do další lokace. Hlavním jádrem zde je snaha najít místo k žití mimo metra a zamořené oblasti. Toto téma je samo o sobě velkým tahounem a když pak potkáváte po své cestě různé skupinky a lidi, kteří příběh doplňují, tak vás to přece jen do děje vtáhne. Stejně tak zápisky, ale nemohu se zbavit pocitu, že hra mohla být delší, dialogy propracovanější, Arťom mohl mluvit a celkově se v každém období mělo odehrávat více než jen "jedna, dvě" mise.
Abych jen nehanil, musím pochválit kapitolu Zima, která se povedla od začátku až do konce, i díky sepnutí se staršími díly, tedy návštěvě metra a temných uzavřených prostor plných různých potvor. A stejně tak závěr, jichž je ve hře hned několik.
Vyjádřím se i k dialogům, nezřídka se mi stalo, že jsem se chtěl dozvědět nové informace o lidech ve vlaku, tak jsem se s nimi pustil do rozhovoru, brzy jsem však začal litovat. Tyto dialogy, nebo spíše často monology trvají pěkně dlouhou dobu a často nejsou kdovíjak vydařené. Ano, je možné od nich odejít a pokračovat ve své cestě, ale nebylo by jednodušší mít možnost větu, kterou si už přečtete v titulcích, přeskočit, a hlavně, nebylo by super, kdyby si někdy postavy nedávaly třeba i 10vteřinovou pauzu mezi tím, než budou pokračovat ve svém vyprávění, aniž by tam ta pauza být neměla? A opět zde musím narazit na ten neustále se opakující problém: A nebylo by super, kdyby Arťom mohl nějak odpovídat? A kdyby se daly dialogy nějak vrstvit? A kdyby ve hře šla udělat nějaká rozhodnutí? Vždyť k tomu hra občas vybízí. Co třeba rozhodnout o tom, jestli nevezmeme na palubu i támhlety lidi apod.?

Hratelnost Metra pořád zůstává hodně dobrá, jsou chvíle, kdy se budete bát o život, čemuž napomáhá i možnost výběru z asi 5 možných obtížností. Budu se však opakovat, když zmíním, že mi hratelnost v otevřeném prostředí příliš nesedla, zatímco v uzavřených prostorech jsem se cítil jako doma - v metru.
I zde se po vzoru Last Light objevují souboje s bossy, přičemž za ten nejzapamatovatelnější považuji soubor se zmutovaným medvědem, který vývojáři neustále propagovali ve videích. Čekal jsem od něj sice trochu víc, ale bylo to fajn osvěžení hratelnosti.
Musím také pochválit nové potvory, které jsou spjaty většinou s určitým prostředím a jsou různorodé. Třeba v poslední lokaci najdete protivníky podobné těm v Moskvě, ale zároveň něčím odlišné. I to hraje na nostalgickou strunu a vývojáři si za design jednotlivých nestvůr zasluhují pochvalu. To je asi jediný bod, který musím u otevřených lokací, kromě jejich navržení a zpracování, pochválit. Jděte v noci, ale riskujete útoky těchto bestií, naproti tomu budou lidští protivníci pravděpodobně spát. Nebo jděte ve dnech, kdy potkáte jen ty slabší protivníky, které skolíte jednou dobře mířenou ranou. Trochu mě mrzelo, že většího prostoru nedostali démoni (ty létající potvory).
Pocit ze střelby víceméně zůstává shodný s předchozími díly, nově je možnost řídit i auta, přičemž jejich ovládání je docela zdařilé. Podobné to je i s řízením loďky, kterou nejednou použijete pro přesun v lokacích.
UI je ucházející a párkrát se mi i stalo, že mi parťák zachránil kejhák, když mi došly náboje.
Celkem hra zabere mezi 12-15 hodinami.

Technická stránka hry si také zaslouží pochválit. Hra běžela po celou dobu plynule, ač občas byly loadingy poměrně dlouhé. Občas se mi stávalo, že jsem po smrti čekal třeba minutu, než se loading načetl, ale to ve většině případů vyřešilo snížení grafického nastavení. Bugy a glitche jsem neshledal. Co mi vadilo, tak bylo prolínání objektů, zejména ve vlaku jsem si kolikrát všiml, jak se něčím rukáv nebo dokonce ruka prolíná s tělem někoho dalšího.

SHRNUTÍ:
S Metro Exodus přišly větší ambice, jejichž cílem bylo vytvořit doposud největší a nejkomplexnější díl. Těžko se mi tento díl hodnotí, protože na něm nacházím mnoho nedostatků, ale nostalgická struna mi zabraňuje udělit horší hodnocení.
Mezi klady zmíním příjemnou grafiku, ozvučení, nové lokace spojené s cestování po Rusku, nové nepřátelé, ucházející UI, nostalgii, výrobu, možnost řízení aut a lodí, přestřelky a pak hlavně závěr hry.
Mezi zápory musím zařadit nemluvnost hlavní postavy, nedotažené pohyby ostatních postav a jejich prolínání se, nesedící či žádná gestikulace, dlouhé a často nudné dialogy (resp. monology), do hry se příliš nehodící otevřené lokace, nedostatečné využití příběhu a prokreslení postav a částečnou předvídatelnost příběhu, a nakonec i některé zastaralé mechanismy v čele se zasekáváním se o neexistující překážky.
Ve výsledku je Metro Exodus dosti rozporuplnou hrou, kterou je sice radost hrát, ale na druhé straně je v jistých aspektech cítit nedotaženost. Někomu bude vadit směr, kterým se hra vydala v rámci otevřených lokací, jiným ne. Někomu bude vadit nemluvnost Arťoma, jiným ne. A takto by se dalo pokračovat. Rozhodně doporučuji si hru zkusit, ale na vašem místě bych k ní nepřistupoval jako k předchozím dílům, ale jako spíše ke hře snažící se naleznout a udat sérii nový směr.

• Obrázky hry Metro Exodus

Další obrázky hry Metro Exodus

• Video hry Metro Exodus

Video z hraní

Další videa hry Metro Exodus